Příprava chloru

Postup výroby č.1:

Do baňky s dvakrát provrtanou zátkou nasypeme potřebné množství oxidu manganičitého (burelu) nebo manganistanu draselného a uzavřeme dvakrát provrtanou zátkou s dělící nálevkou a odvodní trubičkou. Z dělící nálevky přikapáváme na burel nebo manganistan zředěnou (1:1) kyselinu chlorovodíkovou tak, aby se rovnoměrně vyvíjel chlór a reakční směs nevykypěla odvodní hadičkou. Chlor je silně agresivní (jednou jsem se chlorem přiotrávil a není to nic příjemného, kašlal jsem krev a jiné pěkné věci), a proto pracujeme pod odtahem nebo venku.

Postup výroby č.2:

Do varné Erlenmeyerovy baňky o objemu 500 ml vsypeme 25 g oxidu manganičitého (burel) a 25 g chloridu sodného. Baňku uzavřeme dvakrát vrtanou zátkou. Do jednoho otvoru zasuneme dělící nálevku tak, aby její konec sahal asi 3 cm nad směs burelu a soli. Dělící nálevku naplníme kyselinou sírovou (1:1). Do druhého otvoru zátky zasuneme skleněnou trubičku a tu připojíme kouskem pryžové hadičky k promývačkám. Je nutné, aby hadičky byly co nejkratší (chlor je silně korosivní a hadičky by nevydržely). Za první promývačku, která je prázdná zařadíme ještě jednu do čtvrtiny zaplněnou konc. kyselinou sírovou (odstranění chlorovodíku a vody). Všechny spoje by měly být parafinované. Kohoutkem v dělící nálevce pomalu pouštíme kyselinu sírovou. Vyvinu chloru můžeme napomoct ohřevem vyvíjecí baňky. Pracujeme v digestoři nebo venku.

Elektrolytická výroba amalgámovou metodou

Postup výroby je trochu obšírnější a vyžaduje rozsáhlejší technologické zázemí, ale pokud máte doma náhodou dost rtuti :-) Dens je již tato metoda zakázána, používá se pouze v tzv. doběhu ve velkých chemičkách, protože proti dnešním "eco-friendly" výrobním postupům poskytuje chlor v takřka 100% čistotě a je o dost levnější. Výroba je popsána v knize Chemická technologie I pro 3. ročník SPŠ chemických od M. Zbirovského, jejíž část jsem ofotil a umístil na daném odkazu.

Sponzorované odkazy